Popeleční středa označuje pro věřící křesťany začátek dlouhého půstu. Doba čtyřiceti dní, po které se mají postit, má základ v křesťanské tradici, kdy si po stejnou dobu odříkal jídlo například Mojžíš nebo Ježíš. Půst má podle pravidel trvat až do Velikonoc.
Lhůta 40 dní bez přebytečného jídla a pití se může zdát jako výborná dieta i pro ty, kteří neholdují náboženství. Umírnění jídelníčku dokáže přinést dobré výsledky. Dlouhodobé hladovění však lidskému zdraví rozhodně na síle nepřidá.
[chooze:article;value:488974]
Před přísným 40denním půstem varuje například dietoložka Monika Rychlovská Tělupilová. "Tak dlouhý půst je už hazardem se zdravím a dost možná i se životem. To už člověk musí vědět, co dělá," apeluje.
Jednotná podoba náboženského půstu neexistuje. "Ne každý křesťan půst drží. Ty půsty se velmi různí. Někdo je asketický, takže se postí velmi přísně, ale někdo jiný to zase tolik neprožívá,"řekl otec Bonaventura z kostela Panny Marie Sněžné v Praze.
Zdrženlivost zaznívá i od dietologů. "Pokud si člověk odřekne úplně všechno, tak to samozřejmě dobré není. Je velmi důležité znát správnou míru. Určitě nedoporučuji restrikci živin, zvlášť u lidí fyzicky i psychicky pracujících," upozornila dietoložka Gabriela Rybářová.
[chooze:article;value:453627]
Možností u půstu je se vzdát pouze části svého jídelníčku. Pokud si v takovém případě člověk správně vybere, může být takový půst naopak zdraví prospěšný. "Hodně záleží na tom, co člověk vypustí. Pokud se vzdá například masa, které nahradí něčím zdravějším a dostatečně výživným, tak to je asi ta nejlepší možnost," poradila Rychlovská Tělupilová.
Podle Rybářové je na změnu jídelníčku ideální chvíle. "Zdravý prospěšný půst by mohl být například o tom odříct si fast food nebo laskominy, a jakmile venku začne jaro, přejít na mladou jarní zeleninu a bylinky. Po zimě máme málo živin, takže je třeba je doplnit ovocem, zeleninou, a zejména pak jedlými klíčky," doplnila Rybářová.